Český antivirový gigant Avast loni zažil svůj nejlepší rok. Dávat něco kvalitního zadarmo a doufat, že se najde dost těch, kteří za to zaplatí, je evidentně skvělý byznys model. Avast tak zabodoval zhruba před deseti lety a dnes je díky tomu v nejlepší finanční kondici ve své historii. A svůj freemium trik nyní hodlá zopakovat i u malých a středních podniků. I jim nabídne základní antivirovou verzi bezplatně s vírou, že si část z nich připlatí za nadstandardní funkce.
Sebevědomí Avastu nechybí a není se čemu divit. Jeho čísla mluví sama za sebe.
Rok 2014
Tržby: 217 milionů dolarů
Zisk EBITDA: 154 milionů dolarů
Ještě v roce 2013 činily tržby 144 milionů a zisk 102 milionů. Za posledních šest let vzrostly tržby o 56 procent a ještě o procento lépe rostl ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů). „Jsou to fantastická čísla, ještě lepší, než si zakladatelé i investoři plánovali,“ říká provozní ředitel Ondřej Vlček.
Jak to Avast dělá, když ho skoro každý používá zadarmo?
„Většina tvůrců softwaru prodává přes zprostředkovatele, tzv. middle-meny, kteří si berou velký kus zisku. My na to jdeme jinak: náš software dodáváme uživatelům napřímo a zadarmo s tím, že doufáme, že jim bude užitečný, doporučí ho dál a malá část jich za náš produkt a služby zaplatí,“ říká CEO Avastu Vince Steckler.
Tím se dostáváme k uživatelům Avastu:
233 milionů po celém světě
Jen to porovnejte s vybranými sociálními sítěmi či službami.
Kolik uživatelů ale Avastu vlastně za antivirovou ochranu platí?
3 %
U modelu freemium, kdy je základní verze poskytovaná zdarma a až za její nadstavbu s prémiovými funkcemi se platí, je běžný poměr platících vs. neplatících 5 % : 95 %. Avast je tedy lehce pod průměrem, i v jeho uživatelské základně se tohle číslo liší země od země. Například v Číně je počet platících uživatelů prakticky nulový, na vyspělých trzích, jako jsou Spojené státy, Austrálie nebo Velká Británie, dosahuje až 12 procent.
Jak se to projevuje na příjmech Avastu?
Nejvíc příjmů Avastu generuje trh v USA (15 mil. uživatelů, tržní podíl 9 %), poté Francie (16 mil. uživatelů, tržní podíl 57 %) a nově se do elitní trojky vyšvihlo Rusko (17 mil. uživatelů, tržní podíl 65 %). Úplně největší uživatelskou základnu má přitom Avast v Brazílii, s 35 miliony lidí tam ovládá 61 procent trhu.
Nejde jen o ochranu před viry, Avast zná i další cesty k penězům: například s Googlem spolupracuje tak, že přes svůj antivirový program nabízí prohlížeč Chrome. Když si ho někdo nainstaluje, dostane Avast provizi. Teď chce navíc proniknout do segmentu malých a středních podniků, jimž nabídne svůj základní antivir zdarma. Tenhle model si už úspěšně otestoval u koncových uživatelů a poslední dva roky i v USA na vzdělávacích institucích. U nich se dostal na pětinový tržní podíl a to samé chce i u menších a středních firem. „Samozřejmě je to naplánované tak, abychom na tom nakonec vydělali,“ říká Steckler.
Všech 186 zemí, kde je Avast dostupný (mezi ně nepatří například Írán či Severní Korea, na kterou USA a Evropská unie uvalily ekonomické embargo), společnost obsluhuje s 45 jazykovými mutacemi.
Zakladatelé Avastu Eduard Kučera a Pavel Baudiš
To celé zvládá celkem 530 zaměstnanců ve 13 pobočkách. Pár čísel k nim: 90 % z nich pracuje v Praze a Brně, 70 % má vysokoškolské vzdělání, v Česku působí 38 národností v průměrném věku 32 let. Avast se rád chlubí tím, že jeho pracovníci neodcházejí – fluktuace je prý jen pět procent, a to včetně nedobrovolných odchodů.
Jak neustále roste počet mobilních zařízení na světě, Avast přechází na mobily i tablety. Jeho antivirová mobilní aplikace (má i spoustu dalších funkcí, například anti-theft) se na androidím obchodě Google Play stala premiantem: stala se aplikací, která nejrychleji nasbírala 100 milionů stažení!
Avast hodlá do mobilů šlapat i nadále. Loni koupil pražskou vývojářskou firmu Inmite a buduje pobočky v Asii tak, aby mohl na antivirové ochraně spolupracovat přímo s výrobci chytrých telefonů.
Jak je možné, že se Avast se svým technickým řešením prosadil globálně? Všechno to začalo, když v roce 1988 vymyslel spoluzakladatel Pavel Baudiš ochranu před virem Vienna. Od té doby se antivirové procesy zautomizovaly tak, že cloudové řešení Avastu zpracovává 150 tisíc dotazů za vteřinu. „Během pár vteřin tak dokážeme odhalit nové hrozby. Místo virových analytiků, kteří by retroaktivně odhalovali nové hrozby, investujeme do serverů. Máme jich už tisíc po celém světě,“ říká provozní ředitel Vlček. Podle jeho slov Avast loni svým uživatelům překontroloval 8,5 bilionu navštívených URL adres na internetu.
„Velký IT byznys se dá dělat i z Prahy,“ okomentoval Vlček plejádu velkých technologických firem, se kterými Avast spolupracuje: vedle zmíněného Googlu například s Dropboxem, Yahoo, Baidu, Microsoftem, HP či Asusem.
Rok 2015
Aby tenhle byznys mohl ještě růst (letos má přibýt minimálně dalších 200 nových zaměstnanců), bude se na sklonku roku Avast stěhovat do nového mrakodrapu Enterprise Office Center na Pankráci, který roste hned vedle magistrály. Zabere zde 7 z 12 pater a své prostory vymódí ve stylu kanceláří v Silicon Valley.
Vydělané peníze si firma (a její akcionáři) nenechají jen pro sebe. Nadační fond Avast, který dozorují manželky obou zakladatelů, loni rozdal na bohulibé projekty 74 milionů korun, čímž se zařadil na 3. místo mezi největšími firemními nadacemi v Česku.
A nakonec údaj, na který se ve Forbesu rádi zaměřujeme: komu vlastně Avast patří. Zakladatelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera (na úvodní fotce) spolu s ústupem z exekutivních funkcí postupně ředí i své vlastnické podíly. Momentálně dohromady dají 43 procent, přičemž od loňského roku už mezi nimi není poměr fifty fifty, ale Baudiš drží dosud nezveřejněný vyšší podíl. Zbylých 47 procent drží investiční fondy CVC Capital Partners (dříve mu patřil pivovar Staropramen) a Summit Partners a minoritních 10 procent je rozprostřeno mezi zaměstnance.
Pokud o nich chcete vědět víc, podívejte se do naší galerie nejbohatších Čechů, kde oba patří do druhé desítky.
